Sídlo Geralta a Cairy

*rozesměje se, když ji Marigold div nezvedne z podlahy a pak přikývne, jako že na Geralta dá pozor, i když on je víc než schopný se o sebe postarat sám. Když ji zaklínač obejme, opře se o něj a ruce položí přes jeho.* Vrátí se, *odpoví tiše* Jen počkej, za prvním rohem dostane žízeň a máme ho tu jak na koni.

Jen ze mě nedělaj zas takového chudáka °zamrmlá kdesi vzadu když Marigold žádá Cairo aby na něj dala pozor. Vyprovází básníka dlouhým pohledem. Je mu upřímně líto že odchází, ale prosit ho aby zůstal nebude. Na to je moc tvrdej chlap. Přejde ke Cairo a zezadu ji obejme. Opře si bradu o její hlavu° Škoda že už šel °zamumlá°

Určitě zastavím °slíbí oběma° Pojď ke mě krásko! °obejme Cairo. Je to velmi tělesný tip člověka co rád ukazuje že se mu někdo líbí a naopak nelíbí° Hezky se tu o toho bručouna mrzutého starej °požádá ji jen co ji pustí° Určitě ho znáš a víš že se nejraději dostává do nějakých malérů °mrkne po Geraltovi. Pobere svou loutnu, tu by tu ani za nic nenechal a odejde°

Odcházíš? Tak brzy? *docela ji to mrzí, básník se jí doopravdy zamlouval a chtěla ho poznat trochu víc.* Geralt má pravdu, určitě se ještě zastav, než se vydáš na další cesty, *podpoří zaklínačovo pozvání* Třeba se tu najde i něco lepšího, než voda, *vesele na něj mrkne a přemýšlí, jestli ho má taky obejmout, nebo jestli se to nehodí.*

Už odcházíš básníku? °podiví se° Už nás nebudeš oblažovat svými kecy a vyžírat nám spíž? °i on to myslí v dobrém, protože mu v očích vesele blýská. Vstane stejně jako Marigold a obejme ho. Pevně a přitáhne si ho k sobě° Tak až se nabažíš zdejších lesů přijď se k nám vrátit °praští ho do ramena div ho neshodí na zem°

°Znechuceně koukne po vodě° Myslím že v domě kde mě nalévají jen obyčejnou vodou, co je vhodná akorát tak do lázně a nikam jinam, nebudu pobývat ani minutu °řekne dramaticky, nakrčí nos jako rozmazlený šlechtic, ale je znát že to jen předstírá. Není zdá se jen dobrý básník, ale i skvělí herec° Ne, vážně. Chtěl bych se jít podívat po zdejším světě. Nasbírat inspiraci pro nové, originální balady °zvedne se ze židle° Mimoto... tuším že vy dva si vystačíte °počká aby ho mohl Geralt obejmout°

Tak potom je to v pořádku, *blýskne po Geraltovi rozverným pohledem, když ji podá sklenku.* Neboj, to bychom ti nemohli udělat, *uklidňuje Marigolda a podá mu zbytek stehna, který dosud držela v ruce* A támhle je spousta vody,* kývne hlavou tím směrem a stěží potlačuje smích, přistupujíc na Geraltovu hru.

Hej! Hej! Já neabstinuji! °ohrazuje se dotčeně, protože by si taky dal pivo. Po víně mu hodl vyschlo v krku° Já nikdy před žádnou ženou neřekl sprostého neho hrubého slova. Vždycky se najde spůsob jak něco obkecat více slovi °púokukuje po pití° Přeci mě tu nenencháš o žízni a hladu..!°zaúpí s velký hereckým talentem°

°Ani nemrkne a už ho běsník okrade o pití°Když šlo o pití vždycky si byl rychlí °sedne si vedle Cairo která naštěsí ukořistila džbánek° Nemám. Básník se rozhodl abstinovat, jen otom ještě neví °poučí ji a zase si vezme džbánek do svého držení. Naleje jí a pak i sobě° Moc mluvíš barde °zamračí se nad tou ženou do rány°

*hlasitě se rozesměje při Marigoldově úvaze* To máš pravdu, ale platí to asi i naopak. Jo, řekla bych, že se o sebe dovedu postarat, *ušklíbne se* ale neřekla bych, že jsem kdovíjak od rány. *Bleskově se natáhne přes stůl a sebere džbánek pro změnu Marigoldovi.* Musím souhlasit s Geraltem, poučuje ten pravý, *zasměje se* Máš těch skleniček málo, *podotkne vesele směrem k zaklínači*

Slušnost k ženě muži ještě smrt nespůsobila °řekne, ale hend na to se zarazí° Dobře, tak spůsobila, ale ne samotná slušnsot, nýbž hloupost °opraví se pokukujíc po vracejísím se zaklínači° Ale věřím že tebe jen tak něco nepřekvapí. Když se líbíš jemu °ukáže na Geralta° tak musíš být děvče od rány, abys ho hezky spacifikovala když má ty svoje nálady °sebere Geraltovi džbánek° To bys rozhodně měl, když tě o chlast připravím i já.

°Podívá se zvláště po Cairo, něco ve stylu že ona opravdu v mnoha ohledech není cudná dáma, zvláště mu to připomene co dělali těsně předtím než tam Marigold vtrhl jako velká voda° Poučuje ten pravej °zamručí a zvedne se, aby se porozhlédl po nějakém pivě. Vyschlo mu v krku a Marigold už všechno vyžahnul° To mi připomíná že bych si měl zatrénovat °řekne když se vrací se džbánkem a dvěma sklenkama°

*Už se v tom radši vážně nerejpe. Překvapeně zamrká na napůl okousané kuřecí stehno, ale pak pokrčí rameny a zakousne se do něj. Zasměje se jejich špičkování.* Já myslím, že si vždycky najde způsob, jak spalovat, *podotkne, a mrkne na Marigolda, jako že není až taková dáma, jak si myslí a že před ní si na pusu pozor dávat nemusí.*

°Hrozivě se zamračí, ale v očích mu přitom bobaveně jiskří° Hloupí žerty na můj účet to je tvoje °napadne ho že by drapnul po jídle, ale je mu jasné že by to stejně nestih° Navíc takové věci se před dámou °zářivě se na Cairo usměje° neříkají °napomíná Geralta, ale zároveň výrazem trochu povzbuzuje Cairo. Že neřekla nic tak moc strašnýho°

°Několikrát trochu mrkne, protože je mu divné proč se takhle Cairo chová° To nic °trochu svraští obočí, nechtěl jí rozesmutnit° Najez se °sebere zbytek kuřete Marigoldovi a podsrčí ho Cairo° Je mi naprosto jasné jak to všechno spaluješ °pokývá vědoucně hlavou° Horší bude až nebudeš spalovat °zabředá do poněkud dvousmyslné konverzace°

*trochu se zachvěje, není zvyklá na chlad, čišící z obvykle tak vřelých očí. Zabolí to, vidět, že se tak dívá zrovna na ni.* Promiň, já... *začne trochu koktat* Tak jsem to nemyslela, já jen že... strávili jste spolu hodně času a... jen jsem narážela na to, že to od tebe mohla pochytit. Omlouvám se, nechtěla jsem tě rozčílit, *pípne nakonec se skloněnou hlavou. Vůbec jí nedojde, že by možná udělala líp, kdyby to nechala být. Prostě jen nesnese, aby se na ni zlobil.*

°Trochu strne když začne Cairo o tomhle trochu ožehavém tématu. Ví že takové poznámky zaklínače často rozesmutní, ale zase se uvolní když začne Geralt žertovat° Já rozhodně neztloustnu! °ohradí se dotčeně° Mě všechno to jídlo spálí mozek °poklepe si prstem na hlavu° Víš kolik energi, výživi a tekutit je potřeba na jednu pořádnou báseň? Víc než si umíš představit! A o náročných ženách ani nemluvím °mávne rukou°

°Dlouze, trochu chladně, ale smutně zároveň na Cairo pohlédne° To netuším. Po mě ne, není to má dcera z krve °připomene to co už Cairo stejně zná° Koukám že si nám sežral večeři °podotkne s pohledem upřeným na talíř který Marigold prakticky vyprázdnil° Ztloustneš barde a nebudeš se líbit °pošťuchuje ho°

*Z místa, kde se jí dotkl jí do ruky vystřelí známé chvění. Když se Geralt lehce odtáhne, narovná se na židli a ruce položí před sebe na stůl. Už ho zná moc dobře na to, aby se jí to dotklo. A kdyby to záleželo na ní, asi by se ho nepustila vůbec nikdy. Zase už naplno vnímá jejich hosta.* Mlčenlivá? Po kom to asi má? *neubrání se tichému zasmání. Na okamžik jí hlavou bleskne obava, jestli se to teď hodí, ale možná je na čase trochu prolomit tu pohřební náladu.*

°Odloží jídlo. Když se baví o vážných věcech, tak přeci jen se nemusí cpát° Ona se má moc dobře. Je to děvče co se osebe postará, ve světě se neztratí a ještě kde komu pomůže. Má dobrou krev i dobrou výchovu °významně koukne na Geralta° Nic moc mi proszradit nectěla, přestože jsem použil všech dostupných prostředků k tomu abych z ní vymámil alespoň něco o jejich cestách do vzdálených dimenzí a neznámích svétu. Jenže ona je mlčenlivá jak kněžka Melitelé v pokoní °je znát že mu to vadí°