Sídlo Geralta a Cairy

Výborně +upřímně se mu ulevilo že nemusí holčička z ničím z toho pomáhat+ Tak pojď +tentokrát už se usměje. Ne nějak široce, ale rozhodně mile a trochu chlácholivě+ Mám to v plánu. Nejsem rád když je něco tak drzé, že se zdržuje v okolí zaklínačova domu +podívá se na odcházející Cairo o kterou má docela strach. Pak už vede holčičku do koupelny+

*Kouká, že ti dva to spolu očividně v pohodě zvládnou, takže je nechá a vydá se do obýváku využít svůj speciální "zdroj"*

*Zvědavě poslouchá, co se kolem ní řeší a pro jednou vydrží být docela dlouho zticha. Teď slupne poslední sousto, vyskočí na nohy a upře veliká očka nahoru na zaklínače, který se nad ní trčí* Umim, *přikývne* ty zaženeš tu příšeru? *ptá se a svojí maličkou ručkou vklouzne do velké Geraltovy dlaně*

+Uzná že v tom má Cairo nejspíš pravdu. Jak zná děti, tak dělají přesně opak toho, co se jim doporučí+ Dobře +neprotestuje proti uložení. Trochu ale váhá, protože přeci jen Jenny je o něco mladší než byla Ciri a předpokládá že se o ni bude muset víc postarat+ Tak jo prcku. Naberu ti nějakou vodu na opláchnutí a dám starou košili na spaní. Umýt a oblict se umíš sama? +zeptá se a stane nad ní. Kdyby ji měl koupat a převlíkat, tak by si jistě rady nevěděl+

*pohladí ládující se děvčátko po vláskách a posadí se zpátky ke stolu* Nic víc tady nepíšou, tohle je učebnice pro děti, kdyby jim tu napsali přesný návod, kde a jak tu potvoru najdou, nejspíš by se zvesela vydaly na lov jako na procházku. Ale napadá mě ještě jeden zdroj *Střelí pohledem po holčičce, nechce se jí řešit detajly lovu před takhle malým dítětem* Co kdybys vzal Jenny nahoru a uložil ji? Já zatím zjistím, co se dá, *navrhne*

S tím souhlasím +ano, i jemu přijde meč jistější než kouzla a nebo odklínání, ale zkusit se má přeci jen všechno+ Je tam psáno jestli se zdržují v hejnech či rodinách? Loví přes den nebo jsou to noční zvířata? Dávají přednost nějakému prostředí, jako vlhkému nebo naopak suchému? +neví o nich nic, tak se bude, chtě nechtě, muset spolehnout na knihy a podle toho tu příšeru nebo příšery najít. Sleduje dává Cairo té dívence chleba, přitom mu malinko zacukají koutky, ale skloní hlavu, aby to nebylo vidět+

*Zvědavě sleduje ty dva, ale moc z toho, o čem mluví, nechápe. Vypadá to, že ten velký pán přece jenom půjde tu zlou věc přeprat a to se jí líbí, už se nebude muset bát. Jenom doufá, že ta milá paní zůstane s ní, nechtěla by tu zůstat samotná. Na nabídku jídla jen přikývne a už do sebe cpe namazaný chleba, který jí Cairo v rychlosti připravila*

*Není zrovna nadšená z toho, že se s tou potvorou chce jít poprat, ale ani ji nanapadne něco namítat, stejně by to bylo k ničemu.* Zkoušeli to odeklít, ale nikomu se nepodařilo zjistit, jak, takže tudy cesta asi nevede. Mečem to bude jistější, *trochu se zamračí. Pak se zaměří zase na děvčátko, které je tiše ale s velkým zaujetím poslouchá.* Máš hlad, Jenny? Dám ti něco k jídlu a pak tě uložíme do postele, co ty na to? *jakmile mluví s ní, už se zase tváří vlídně*

Pět +trochus e podiví, ale viděl už divnější nohy+ Musí se mu špatně pohybovat +nedovede si představit nic se sudým počtem končetin co by bylo nějak zvlášť mrštné. Na zaklínačské poměry+ Dají se odklíd? +zeptá se. On je vždycky spíše pro to zachovat život pokud je to možné, pokud ne, tak tu věc zabije+ Něco co bychom mohli udělat mi +ještě uvede na pravou míru. Není vycvičený k tomu aby prováděl nějaká složitá kouzla+ Odstranění nohou a +krátce pohlédne na dívenku za stolem, nechce před ní mluvit moc morbidně+ a jiné spolehlivé prakticky stříbrným mečem a jistě ho zabiju.

*Listuje knížkou, v jednu chvíli se zarazí, založí stránku prstem a pro jistotu dojede až na konec, ale pak se na to místo zase vrátí.* Tohle by mohlo být ono, nemá to šest nohou, ale nic bližšího tu není. Pětinoh, *ukáže obrázek něčeho, co vypadá jako chlupatý pavouk s pěti na pavouka nezvykle silnýma nohama.* Pětinoh je nesmírně nebezpeční masožravá obluda, *cituje a schválně přeskočí tu část o oblíbeném lidském mase* Jeho nízko visící tělo je pokryté hustými rudohnědými chlupy a stejně chlupaté je i jeho pět nohou zakončených koňskými kopyty, *dočte odstavec do konce* Pak tady ještě zmiňují, že původně to byli lidé změnění kledbou, ale nepíše se tu, jak je zničit.*

+Překvapeně koukne na holčičku, ještě nikdy mu snad malé dítě tak nadšeně nepoděkovalo. Ciri taková nebyla, ta prostě předpokládala že dostane co chce a pak už zase byla velká a měla prožito své+ Není za co +odpoví spíše automaticky, než obrátí plnou pozornost na Cairo a knížku kterou přinesla+ Nevypadá to moc... odborně +je zvyklí na větší, masivnější knihy, než jsou tyhle suptilní učebnice a nebo na svitky+ Hledáme něco šestinohého, pavoučího vzhledu, zřejmě s chlupatým exoskeletem. Nějakého přerostlého brouka +shrne to do jednoduchého poposu+

*Celá rozzářená se nechá posadit na židli a oddanýma očima sleduje zaklínače kamkoliv se jen hne.* ...kuju, *zamumlá, když před ní postaví sklenku se šťávou a obrátí ji do sebe snad na jedno polknutí, jakou má žízeň.*

Ne, takováhle procházka mě neskolí, to by ses musel víc snažit, *neodpustí si, hold po všem tom okukování a spoustě času na přemýšlení, co po cestě měla ji napadají poněkud nemravné myšlenky. Ovšem před Jenny se chová slušně. Na okamžik odběhne a za minutku je zpátky s tenkou ošoupanou knížkou.* Tak se na to podíváme, *prohodí spíš sama k sobě, zasedne ke stolu a začne listovat*

+Doma jsou v cukuletu. Odnese děvčátko rovnou do kuchyně+ Tak hop +sundá si ji ze zad, jakoby nic nevážila a usadí na židli za stůl+ neprohnal jsem tě moc? +zeptá se spíš tak pro formu Cairo která jde za nimi+ Pití? +obrátí se zase na dívku, ale to už hledá džbánek aby jí do něj namíchal vodu se šťávou. Nevypadá sice jako vzor starostlivosti, ale o dítě už se postarat umí. Má už svoje zkušenosti. Najde džbáne, stejně tak šťávu a napíchá jí pití. Pak naleje do malé sklenky+ Tady +postaví to před Jenny+

Jakáže bojovnice? *otáže se, protože o Zerrikánii jakživa neslyšela. Nicméně odpovědi se nedočká, protože zaklínač je už dávno pryč. Tak se jen tiše zasměje, lehce zakroutí hlavou a vydá se taky ven.*

°Začne se potutelně smát a zakrývá to džbánkem s pitím. Posledním co tu zbyl° Ty z kuší. To musí být pohled °zakroutí hlavou a dlouze se na ni podívá° Malá zerikánská bojovnice co? °odloží džbánek a vstane° Jdu osedlat Klepnu, sice jí asi nebudeme potřebovat, ale chci aby se trochu proběhla °odejde do stáje°

*se zájmem v očích k němu vzhlédne* Něco ulovit? *ptá se a v jejím hlase je znát stěží skrývané nadšení* Zrovna mě napadlo, že bych si docela ráda zastřílela z luku, *usmívá se, jak už se těší* Teda jestli mi ho na chvilku půjčíš. Zkoušela jsem to jenom jednou, kdysi dávno, ale moc se mi to líbilo. *vzpomíná na to a má dobrý pocit z toho, že ji celkem chválili a že se snad úplně neznemoží*

°Vzhlédne k ní od jídla s plnou pusou. Chvilku žvýká, načež polkne° To nevím... °řekne nejistě a nerozhodně pokrčí rameny° Mohly bychom zajít do lesa něco ulovit když nám Marigold všechno sežral °uvažuje nahlas° Nebo cokoliv co budeš chtít dělat ty °jak on už má ve zviku když je z nějakou ženou, tak tak nějak ustupuje°

*Trochu neochotně ho nechá se odtáhnout a posadí se ke stolu naproti němu.* Já už mám dost, *prohlásí a chvíli jen tak sedí a pozoruje ho, jak jí.* Co budeme dneska dělat? *zeptá se po chvíli, vůbec neřeší, že už je dávno po poledni.*

°Něco nesrozumitelného zamručí a krátce jí políbí do vlasů° Neznáš ho tak dobře jako já. Má dobrodružnou povahu a jen tak se něčeho nelekne. Tedy... utíká odněkud každou chvíli, ale většinou je to proto že nemá na zaplacení účtu °mírně se usmívá všem těm vzpomínkám o Marigoldovi° Dojíme co nám nechal. Mám hlad °pustí ji, sedne si a vezme si jídlo co básník nedojedl°