Sídlo Geralta a Cairy

Víš, lásko, mám dojem, že kdybys mu nabídl přednášku o nestůrách s praktickou výukou s mečem, nejspíš by ti vděčně skočil kolem krku. Ten chlap píše horory. *zasměje se* Tak pohovořili s Nef? Ona je vskutku zajímavá osůbka. A asi máte docela hodně společného. *při jeho náhlé otázce překvapeně zamrká. Sledovat jeho myšlenkové pochody je někdy opradu tvrdý oříšek* Přemýšlela, samozřejmě, že ano. Ale asi vždycky jenom v teoretické rovině. Jako že jednou snad, ale zatím mě nikdy nenapadlo, že bych jě měla už. I když to mohlo být tím, že jsem doteď neměla nikoho, S KÝM bych je mohla mít a vychovávat, *dodá pak zamyšleně a odmlčí se, jak jí to šrotuje v hlavě*

Copak jsem opravdu tak děsiví? °zeptá se stále trochu šibalsky.° Jen bych mu řekl že chci svojí Cai doma a že jestli mi ji bude brát, tak si společně důsledně pohovoříme o zabíjení nestvůr. I z praktickými ukázkami boje °vycení zuby v usměvu° Byl jsem tady po domě °zamručí už trochu mrzutý° trochu jsem se toulal po lesích a zaskočil do kavárny °pohladí ji po paži° Z Neferet jsme si docela zajímavě pohovořili °přizná° Uvažovala si někdy o dětech Cai? °zeptá se náhle°

*přitulí se k němu, obličej zaboří do jeho krku a spokojeně zavrní. Nemůže se nabažit jeho přítomnosti. Tiše se zasměje a ten zvuk je utumen jeho kůží.* To by mě zajímalo, co bys mu řekl. Nebo udělal. Jak tě znám, vyděsil bys toho chudáka tak, žeb by do smrti nenapsal ani řádek. *na chviličku ztichne. Jeho kůže je až příliš blízko a příliš lákavá, takže neodolá a krátce na ni přitiskne rty* A jak ty ses měl celou tu dobu? *odváží se položit onu nebezpečnou otázku. Bojí se, že ho podráždí, ale chce to vědět.*

Takovích je u nás plno °utěšuje ji. Pohodlně se opře na pohovce, ale neudělá jediný náznak že by ji chtěl sundat ze svého klín. Líbí se mu to. Jak tu tak společně sedí a nic je neomezuje ani neodděluje. Vzrušuje ho to. Je to jen ten pocit někde v žaludku, který se prozatím neprojevuje na jeho těla. Spočítá jí prsty obratle° Hmm. Třeba bych ho přivedl k rozumu rychleji °trochu potutelně se usměje°

Nakonec ano, ale bylo to těžké. Je to takovej starej protivnej dědek, arogantní až to hezké není, co si myslí, že snědl všechnu moudrost světa a všichni si před ním musí sednout na zadek. Strávit s takovým člověkem tolik času dá zabrat. A dneska se rozhodl, že se vydá na tůru a já za ním klopítala snad třicet kilometrů. Ten chlap má výdrž, to je neuvěřitelný, *dodá spíš pro sebe* jenže jsem neměla na výběr. Už mě opravdu tlačil čas. Nakonec si dal říct. Byli jsme v právu. Podepsal smlouvu, peníze dostal. *povzdechne si* Zatracenej bláznivej spisovatel, mohla jsem být doma už dávno, kdyby nebyl tak paličatej. *jedna její ruka vyklouzne z vlasů a pohladí ho po tváři. Ví, že nemá rád velká vyznání, ale chce mu tak aspoň trohu dát najevo, jak moc jí chyběl*

°Uklidňují ho její prsty probírající vlasy. Jak promluví trochu sebou trhne. Tak nejak nečekal že mu odpoví a pokud ano, tak že takhle obsáhle. A navíc teď.°
Aha °odpoví jenom. Co vác by měl říct. Jestli je to pravda si ověřit nemůže, ale zní to věrohodně. A on jí věří. Je to přeci jeho Cairo a kdyby byla z jiným, tak by si to promyslela dopředu. Odtáhne se, aby jí viděl do obličeje° A... vyřešila si to? °ptá se. Ví že by se měl o její práci zajímat, i když vlastně přesně nechá co že to dělá.°

*tiskne si jeho hlavu na prsa a lehce se probírá bílými vlasy. Při jeho otázce na chviličku ztuhne, její prsty se zastaví, ale hned se zase rozběhnou a dál ho hladí* Byla jsem... v Irsku, *začne obezřetně. Není si jistá, jak to přijme.* Jeden z našich předních spisovatelů najednou odmítl dál spolupracovat. Poslal nám prvních pět kapitol, nechal si vyplatit zálohu a pak se šprajcnul. Musela jsem tam jet a přivést ho k rozumu. Bylo to všechno hrozně narychlo, dozvěděla jsem se o tom a ani ne pět minut na to jsem měla v ruce přenášedlo. Nenechali mě ani si zabalit věci... *vzedme se v ní opět vlha hněvu, že ji nedali šanci ani mu nechat vzkaz nebo něco. Odmlčí se dokud si není jistá, že má emoce opět pod kontrolou.* Nelíbilo se mi, že ti nemůžu nijak dát vědět, kam se chystám. Ale myslela jsem, že budu zpátky nanejvýš druhý den. Kdybych věděla, že se to takle protáhne... *nedopoví, sama neví, co by udělala. Ale nadřízeným by se to asi nelíbilo. Dál se probírá jeho vlasy a čeká.*

°Cítí každý její pohyb tisíckrát silněji snad než kdy dřív. Nepamatuje si jestli byl vůbec tak dlouho bez ní jako teď a je mu to jedno. Tenhle okamžik rozkoše je dokonalí. Přinutí se nezavírat oči. Dívat se na ní. Na její váští skřivený obličej, na ňadra poskakující nahoru dolů v rytmu jejích pohybů i na drobné kapičky potu co se jí udělají na krku, prsou i břiše. V okamžiku kdy přidušeně zasténá v přílivu vrcholné roskoše vyvrcholí i on. Připadá mu jakoby si jí tím přivlastnil. Zanechal v ní svojí značku a zároveň ho to přivede na myšlenky otom kde byla. Obejme ji snad ještě ppevněji a položí si tvář mezi její prsa.°
Kdes byla? °zešeptá°

*spokojeně vzdychne a na okamžik znehybní. Vychutnává si ten pocit mít ho konečně zase v sobě. Ale dlouho v klidu nevydrží, na to jsou oba moc vzrušení. Nadzvedne boky a začne se na něm pohybovat. Prsty zatíná do jeho ramen, přejíždí jimi po pevných pažích, které ji svírají, hladí ho po prsou. Po nějaké době nasadí rychlejší tempo. Má pocit, že snad zešílí, jestli hned nedostane to, co potřebuje. Netrvá dlouho a ona lehce zakloní hlavu a přidušeně zasténá, když se přes ni přelije vlna rozkoše*

°Nespokojeně zamručí když se mu zvedne z klína. Prostá tíha jejího těla na stehnech ho neskutečně vzrušovala. Ale když vidí jak stahu svoje oblečení a odkrývá krásné tělo už mu to tolik nevadí. Rychle stáhne vlastní kalhoty, protože už chce aby byla opět přitištěna na jeho těle. Ve vášnnivém polibku nechává svůj jazyk tančit v jejích ustěch. Ochutnávat sladkost něčeho co naposledi jedla. Je to příjemné. Ovine jí ruku kolem pasu a přitáhne si ji ke svému tvrdému penisu. Nutně potřebuje horké sevření jejího těle. Bez zaváhání do ní vnikne. Když ho její tělo pohltí, odtrhne rty od jejích a zasténá. Tiše, přes sevřené rty. Oči má doširoka otevřené a hledí Cairo přímo do tváře°

*slastně přivírá oči, tělo se jí chvěje touhou. Zbavuje ho košile, aby měla volný přístup k holé kůži a mapuje ji prsty, jako by si chtěla vrýt do paměti každičkou linii jeho těla. Rukama sjede níž a netrpělivě zápolí se šněrováním kalhot. je stejně nedočkavá, jako on, chce ho už cítit v sobě. každá vteřina představuje nevítané zdržení. Konečně se jí povede šněrování rozvázat. Odtáhne se od něj a o krok ucouvne. S pohledem stále upřeným do jeho tváře se rychle zbaví zbylého oblečení. Počká, než se i on zbaví svých kalhot. Zabere mu to sotva pár vteřin, ale i ten krátký čas se jí zdá jako věčnost. Rychle se vrátí na jeho klín a opět se k němu přitiskne a vyhledá jeho rty v dalším hladovém polibku*

°Netrpělivě jí stáhne tričko přes hlavu. Krátce se zastaví. Připadá mu že její tělo už neviděl snad roky, takže zapoměl jak moc je krásné. Dotýká se jejích žeber a stéle si ji prohlíží. Rudá záře krbu na její kůžu kreslí zajímavé obrazce. Udělá krok vzad a padne na pohovku. Jí si přítahne na klín, takže mu sedí obkročmo na stehnech. Rozepne podprsenku a hodí ji na zem. Dál upřeně sleduje každý záhyb její kůže, naž se konečně přisaje na její krk, přejde na ohryzek a mezi ňadry pokračuje dolů k pupíku. Cairo se mu napíná na pevných pažích°

*zasténá do jeho úst, prsty jedné ruky zamotá do jeho vlasů, přitáhne si ho blíž a polibek prohloubí. Druhou rukou zajede pod košili a přejíždí po jeho zádech, pak mu ji omotá kolem pasu a pevně se k němu přitiskne, aby mezi nimi nebyl ani centimetr zbytečného prostoru*

°Upřeně si ji prohlíží a musí si přiznat že ze září ohlíků za zády vypadá velmi démonicky a tudíž přitažlivě. Chtěl by se na ní zlobit, vynadat jí, poprosit aby už nikdy neodcházela, jenže on takové věci říkat neumí. Vlastně on vůbec moc neřeční. Je mužem činu a vždy se za něj považoval. Proto snad teď udělá jediným dlouhý krok k ní a sevře ji majitnicky v náručí.°
Cai °zašeptá ještě místo všech vyznní naž se vášnivě zmocní jejích úst. Okamžitě zajede rukou pod její tričko a hladí hladké záda. Druhou rukou už šátrá ve výstřihu.°

*při zvuku jeho hlasu trošku nadskočí, ale trvá sotva zlomek sekundy, než si uvědomí, kdo je jediná osoba, která se jí dokáže takhle neslyšně připlížit za záda* Geralte, *zašeptá a otočí se k němu čelem. Má obrovskou chuť skočit mu kolem krku a už ho nikdy nepustit, ale není si jistá, jestli by to dovolil. Možná se zlobí. A tak ho jenom obezřetně pozoruje, utápí se v jeho zvláštních očích a snaží se z nich vyčíst jeho náladu*

°Až doteď seděl ve svém pokoji a četl. Jenže ho zvuky z obýváku, pro normálního člověka neslyšitelné, ho z jeho činosti vyrušili. Seběhne schody naprosto tiši, ani jeden nezavrzá. Ten kousek k pootevřeným dveřím se spíše plíží, dokonce mírně předklonění. U škvírky se zastaví a nahlédne dovnitř. Samozřejmě nepředpokládá že narazí na nestvůru nebo zloděje, ale jeho instinky jsou silnější. Spatří známou postavu u krbu. Cairo. Otevře jen tak jak je nutné takže dobře promazané panty ani nezavržou a protáhne se dovnitř. Vůbec mu nevadí že je pokoj osvětlený jen uhlíky z krbu, takže je v něm skoro tma. Potichoučku dojde až ke křeslu, za záda stojící Cairo.°
Cai? °osloví ji°

*na pokraji sil se doplouží do obýváku, svalí se do křesla a vyčerpaně zavře oči. Těch pár kroků z lesa, kam se přemístila, do domu ji stálo poslední zbytky sil. Zhluboka se nadechne a vnímá známou vůni dřeva, kůže a ještě něčeho neidentifikovatelného. Vůni domova. Je úžasné, být zase doma, pomyslí si. Být zase s Geraltem... Kde vlastně je? Otevře oči a přemýšlí, že se zvedne a půjde ho hledat, ale představa, že by měla znovu vstát a chodit je skoro nesnesitelná. Ale opravdu ho moc chce vidět, takže se pomalu vytáhne na nohy a zkouší, jestli ji udrží*

°Prudce se probudí, smysli okamžitě plně v provozu. Mírně se usměje když zjistí co ho tíží na prsou. Opatrně rozplete jejich udy a složí Cairo na kožešinu. Ta jenom něco nesrozumitelného zamumlá, stiskne v rukou kůži a svine se do klubíčka. Chvilku ji pozoruje a ujišťuje se že se neprobudila. Když už se ani nehne vstane, vyhledá svoje oblečení. Natáhne si kalhoty, košili si přehodí přes ruku a odejde k řece, smít ze sebe unavu a stopi včerejšího řádění.°

°V hlubokém polibku kterám mu Cairo věnuje cítí chuť vlastního spermatu. Nevadí mu to, možná i naopak, vzruší ho to. S trochou sklamaní si uvědomí že vzrušení rozechvívá jen jeho mysl, tělo je příliš unavené.°
Cairo °povzdechne si spokojeně a protáhne se jako kocour. Potom obejme ženu po svém boku do pevného sevření. Jeho oči se pomalu začnou klížit a za několik málo okamžiků už spokojeně pochupkává.°

*dovolí mu přirazit do jejích úst tak hluboko, že se skoro až dusí a polyká, dokud z něj nevysaje všechno do poslední kapičky. Pomalu se odtahuje, lehce ho políbí na špičku již klidného penisu a podívá se nahoru do Geraltovy spokojené tváře. Vytáhne se výš, natáhne se mu po boku a spojí jejich rty v hlubokém líném polibku*