Obývací pokoj působí velmi jednoduše ale útulně. Cairo se zde důsledně vyhnula všemu, co by mohlo působit okázale nebo přeplácaně. Zařízení je účelné a prosté, ale pohodlné.
Místnost sama o sobě není moc velká. Stěny zakrývá obložení z polotmavého dřeva, převládají zde přírodní barvy a odstíny hnědé a šedé. Tlumené osvětlení a těžké závěsy na oknech vytváří klidnou a intimní atmosféru, jako stvořenou k odpočinku.
Při vstupu do dveří váš zrak padne na začouzený krb z neopracovaného kamene, který svou zemitostí udává styl ostatního zařízení a propůjčuje pokoji atmosféru zašlých časů. Zem před ním pokrývá měkká šedá kožešina, která přímo vyzývá k tomu, aby se na ní člověk natáhl a nastavil tvář teplu sálajícímu z ohně.
Prostředek místnosti zaujímá sedací souprava. Cairo pečlivě prošmejdila spoustu obchodů, antikvariátů a bleších trhů, aniž by věděla, co vlastně hledá, dokud neobjevila přesně to, co chtěla a co se sem nejlépe hodí. Pohovka i křesla jsou vyrobeny z těžkého masivního dřeva a potaženy kůží hnědé barvy. Sestava je doplněna nízkým stolkem stejného stylu.
Nevíce práce si ale Cairo dala se stěnou naproti krbu. Téměř celou její délku zabírá knihovna. Knihy pro ni představují nejen povolání, ale i největší zálibu. Police za policí obtěžkané vzácnými nebo oblíbenými svazky. Najdeme zde vše od učebnic přeměňování nebo Lektvarů pro pokročilé přes běžné romány či dobrodružné knihy až po její oblíbené mudlovské klasiky jako je Shakespeare, Jane Austenová či sestry Brönteovy.
Několika vlýety do Geraltova světa dokonce rozšířila svou sbírku o pár zcela unikátních titulů. Podařilo se jí získat například úplný soupis Marigoldových balad vydaný v několika svazcích vázaných v kůži nebo jeho autobiografické dílo nesoucí název Půl století poezie. Dále pak několik knih označených hermelínovým křížem na červeném štítě – znakem univerzity v Oxenfurtu, Historii Rodericka de Novembre, Herbarius či Materia Medica. Pozorný čtenář znalý starší mluvy by mohl sáhnout po sbírce elfských básní a veršovaných povídek Aen N´og Mab Taedh´morc.
Do rukou se jí dostala i kniha Monstrum, čili vědmákovo vypodobnění, to ale jen zběžně prolistovala a pak usoudila, že autor toho o zaklínačích pravděpodobně moc neví, nebo alespoň ne o jejím zaklínači, a zas ji s mírným znechucením odložila. Nebyla si jistá, jestli by se Geraltovi líbilo mít podobné dílo v domě. A vždycky se pro ně může vrátit.
Komentáře
Přehled komentářů
°Už předem se trochu děsí, stále mu v hlavě vysí představa mramoru.°
°Prohlíží si pokoj, nejprve jenom odedveří očima, ale potom se vydá na průzkum. Z jeho tváře se jako obvikle nedá nic moc významného vyčíst. Zastaví se teprve u knihovny, kde prohlíží tytulu a tu a tam se nějaké knihy dotkně prsty. Až teď se mu na tváři usedí jemný usměv.°
Hezké °ohodnotí to jedním prostým slovem a znovu se přitom rozhlédne° Líbí se mi to °Dodá ještě z mírným pokýváním hlavou°
Cairo
(..., 7. 3. 2010 0:18)*dovleče Geralta až ke dveřím obýváku, postrčí ho do místnosti a sama ustoupí bokem, aby se mohl v klidu rozhlédnout. Oči nespouští z jeho tváře a ani nedýchá napětím, co na to poví* Snad se ti bude líbit, *zamumlá a najednou se cítí nejistá* Snad tu není nic okázalého nebo přehnaného... *její hlas vyzní do ztracena, jak trochu nervózně očekává konečný verdikt*
Geralt
(..., 7. 3. 2010 0:28)