Sídlo Geralta a Cairy

*Přikývne.* Tak je to všude. To, co lidé nazývají civilizací, se šíří do všech koutů a ničí a přetváří původní hodnoty. Lidé se ženou za mocí a penězi a to, co považují za zastaralé přežitky, systematicky likvidují. A jaké pak mají takoví jako vy možnosti? *Je to spíš řečnická otázka, než co jiného. Pohledem opět zavadí o koš s prádlem.* Nechceš s tím pomoct? *ptá se Vesemira ve snaze, být alespoň trochu užitečná. A představa, že by některé kusy pral on, ji přece jenom poněkud uvádí do rozpaků.*

°Zakroutí hlavou° Je vychcanější °smutně se uchechtne° Ale takoví jsme mi všichno co ještě přežili. Vlastně jsem všichni do jednoho renagáti a měli bychom se nevzájem pozabíjet °vycení na ni zuby v usměvu, takže je vidět jak jsou vlastně ostré a pevné° Zaklínači byli stvoření jako bytosti k zabíjení nestvůr. Rychlí, mrštní a tak, ale ne moc lstiví a velmi nepříspusobiví. Jen dost lidští aby se mohli čas od času domluvit s člověkem. Do hlav jim vtloukali základní to je špatné a co je dobré. Nic jiného většina z nich do konce života nepoznala °odmlčí se, aby se znovu napil. Nevypadá to že by na něj měl alkohol valný vliv° Renegáti byli v tomhle jiní. Renagáti a mi co sme přežili °řekne ohništi° Důsledky to nemá žádný. Nejsou už zaklínači a nestvůry zabíjí vojáci. Civilizace se rozrůstá, bují jako plevel a je stále lepší a odolnější. °pokývá hlavou nad vlastními slovi°

*Tiše a pozorně naslouchá jeho vyprávění. Na konci jeho poslovu se na něj překvapeně podívá.* Nejlepší zaklínač všech dob? Čím to? Je rychlejší, silnější? Nebo to má co dělat s magií, když má v sobě krev čarodějky? A jaké to má pro něj vlastně důsledky? *zasype ho hromadou otázek*

°Krátce, ale velmi upřeně se na ni podívá° Je to zaklínač, ti připadají jiní všem lidem. A taky jiní jsme °vypadá to jakoby se vyhýbal odpovědi, ale nakonec si povzdechne.° Možná je jinej tím že jeho máma byla vědma, možná tím že na něm experimentovali, možná tím že mnozí pochybovali jestli se u něm mutace povedli jak měli °znovu upije z placetky, nevypadá to že jemu by nějak vadila její síla° Málem při mutacích umřel, vlastně druidové už ho odepsali. Ale já ne, já ho viděl a věděl sem že on je zaklínač a že všechno přežije. °pokývá spokojeně hlavou sám nad sebou° Myslel sem že mě označí za renegáta a zabijou, když sem se za něj tak bral, ale jak vidíš, abo jsme to přežili relativně ve zdraví °natáhne si mohutné nohy k ohni, i přesto že už nehřeje° Je to nejlepší zaklínač všech dob

To si dovedu představit, *zaskřípe zuby a v hlavě jí promenují ty zástupy uhrančivých čarodějek a dalších krásek.* Já spíš myslela něco o něm. On je vážně jiný než kdokoliv, koho jsem kdy poznala. Zajímá mě, co z něj udělalo to, čím je. *ušklíbne se* Ne že by tedy tvoje vyprávěn nebylo... zajímavé.

°Uchechtne se nad jejími xichty° Nifgardská žitná. Jediná dobrá věc co nám přinesla okupace °zazubí se°° A co bys o něm chtěla vědět holubičko? °se zájimem se ke Cairo nakloní° Chceš vědět co s kým měl? Tak to se pohodlně usaď. Je to dlouhý seznam sestávající se z čarodějek, přincezen, hraběnek nebo co to bylo, žen co už sou mrtví i těch co ještě žijou °zakroutí hlavou° Kdo ví jestli to všechny byli lidi °trochu si povzdechne° Čarodějek bylo asi nejvíc °usoudí°

*přijme nabízenou placatku a trochu si lokne. Hned se rozkašle a do očí jí vyhrknou slzy* U Merlina! *zasípe.* Co to je? *chvíli lapá po dechu a když se vzpamatuje, zaměří pozornost zpátky na Vesemira* Pověz mi o něm něco, *požádá ho. Chce se o Geraltovi dozvědět něco víc.*

°Posadí se vedle ní° To je nevíhodal milosrdnejch lží °poučí ji. Kouká chvíli do prakticky zhaslého ohniště, než se na ni koukne° V tomhle ti holčičko neporadim °přizná° Vlk je hodně podivná osobnost. Znám ho už odchvíle co ho támhle tudy přivezlí °mávne rukou k bráně° byl to úplněj špunt, ještě nebyl zaklínač a už byl jinej než ostatní. °pousměje se° Víš takovej hrdej a přirozeně autorativní °trochu si povzdechne° Všechny ty dlouhý roky, utrpení, výčitky a kdo ví co ještě udělali z jeho osobností něco moc podivného °zaloví v botě a přakvapivě vytáhne placatku ze které si přihne° Chceš...? °nabídne Cairo° Nemyslím že to uděla naschvál. Někdy se ztrácí v lidských náznacích.

*Jeho poznámky o oné záhadné čarodějce a ostatních ženách, kterých bylo jak se zdá víc než dost, nechá radši bez komentáře, aby ze sebe neudělala ještě většího pitomce nějakou žárlivou scénou.* Vždyť říkám, že za to vlastně nemůže, *povzdechne si a posadí se zpátky na kámen.* Ptal se, jestli jsem v pořádku. Řekla jsem, že ano, hrozně mi vadilo, jak si to vyčítá. A on se prostě odtáhl a začal mluvit o něčem úplně jiném, jako by se nic nestalo. Asi se mě to nějak dotklo, měla jsem trochu zmatek v hlavě. Vlastně... *zaboří tvář do dlaní* si teď připadám jako pitomá histerka.

Tak aspoň že mi zůstane střecha nad hlavou °zahučí si pod nos° Nerad ti kazím romantický iluze o Geraltavi °pokračuje docela přísným tonem° ale pochybujuže by tě vodmít. On nikdy žádnou pěknou ženskou neodmít. Tedy samozřejmě do doby než si vzal tu černovlasou čarodějnici. Pak už se nemoh po jiní ani kouknout, jinak by mu vyškrábala oči °zakroutí hlavou na vzpomínkami, ale pak se na ni zas přísně koukne° A ty se mu divíš? Víš jak je poctivej a citlivej chlap jako on desorientovanej když tohle zjistí? °mávne rukou° Do pekel stím! °podívá se na ni o něco něžněji° Tak co se stalo?

*O krok couvne před jeho náhlým hněvem. Pak ale zvedne bradu a podívá se mu zpříma do očí.* Neřekla, věděla jsem, že by to pak neudělal. Ano, měla jsem, ale o to nejde. Nejde o to, že se to stalo nebo jak, ale o to, co bylo potom. A pokud jde o moji moc, je naprosto v pořádku, stejně jako jindy, *ujistí ho, už poučená o důvodu tohohle panického výstupu.* Na čarodějky v našem světě tohle vliv nemá. *Na chviličku se odmlčí* A vůbec, není to jen jeho chyba, možná toho na mě prostě jenom bylo moc, *dodá tiše a upře pohled někam přes jeho rameno.*

Tys mu to neřekla? °zeptá se trochu překvapeně° Tos neshledala že má právo to vědět? °nasadí přísný obličej a otcovsky přísný hlas° Zejména když si čarodějka. A co bude teď? Budeš nám tu nezvládlou mocí bortit hradby? °doráží na ni, jaoby byla všechno její vina°

*Rozpačitě skloní pohled k zemi.* Tak nějak, *zamumlá skoro neslyšně.* Ale on... *zaváhá, nejistá kolik mu má prozradit* ...to nevěděl, *přizná pak. Konec konců, tahle část problému je spíš její vina.*

°Složí su ruce na prsou. Už se zase tváří jenom podmračeně, bez zvědavosti. Její výraz mu bohatě odpověděl na nevyslovenou otázku.°
Tak °projeví se tentokrát i on velmi inteligentně. Nenápadně si odkašla, značně v rozpacích° Takže °pokývá hlavou° on ehm °zatoučí rukou° a pak se zachoval jako vůl? °navrhne ten méně drastický scénář co ho napadá°

*Při náhlém zvuku vyletí na nohy a polekaně se otočí. Když vidí Vesemirův postoj a výraz, zatváří se napřed nechápavě. Pak její pohled padne na koš s prádlem s prostěradlem trůnícím na vršku hromady, koukne na starého zaklínače a její obličej provede zajímavý barevý přechod od bílé po rudou*
Ehm... *vpraví ze sebe inteligentně*

°Se zasmušilím výrazem a košem prádla se vrátí k ohništi. Připlíží se tiše, první hluk udělá až koš který pustí na zem°
Velký prádlo °řekne jenom. Ruce si složí v bok, takže opravdu připomíná při své víšce a svalnatosti medvěda. Tváří se skrytě tázavě°

*pousměje se a tentokrát to i jako úsměv vypadá. Přikývne, zahledí se do ohniště a zase se ztratí ve svých myšlenkách*

°Povzdechne si. Hruď se mu přitom zachvěje jao starému medvědovi° Tak když mi to nechceš říct nemusíš °pustí ji° Nechám ti čas holubičko, ano? °široce se usměje. Má příjemný usměv, nehledě na ránu na bradě a hluboké vrásky kolem očí. Vlastně obojí dělá jeho úsměv krásnějším° Mám teď eště nějakou práci °popleská jí medvědí rukou po zádech, div jí nevyrazí dech. Vstane a vydá se směrem nahoru k pokojům°

Nic mi neudělal,*odpoví rychle. Najednou má tendence Geralta chránit, zdá se, že Vesemir si myslí bůhví co. Pak si uvědomí co řekla a tváře jí lehce zrůžoví.* Spíš bych měla říct, že neudělal nic proti mé vůli. Jenom... já nevím. On... Možná toho na mě jenom bylo moc, *řekne nakonec, protože nemůže najít ta správná slova. Pak vytáhne kapesník a udělá, co jí řekl.*

Oh holčičko! °položí ji ruku kolem ramen a přitáhne si ji do náručí° On má tak trochu komplexi z čarodějek °prozradí bez úvodu° Tuším že nahoře jste si povídali více než jen přátelsky. Nechceš se vysmrkat a říct mi co ti udělal? °koukne jí na sukni° Tedy kromě rozervání jediného oblečení co tu máš.