Sídlo Geralta a Cairy

°Zatváří se podrážděně. Nerad o takovích věcech mluví, ale nakonec z pokývýním souhlasí° Máš pravdu. Je to jiné °koukne na hlínu u svích nohou° Pokud nejsou tak nevím jestli mám být rád nebo se děsit °řekne spíše zemy než Vesemirovi° Nevím co se ti na tom nezdá? °zvádne otráveně zrak° Je to pěkná vůně a jistě byla i drahá °poučuje ho rozmrzelím hlasem, ale bez dalšího odmlouvání skutečně zamíří k řece°

°Zakroutí hlavou° Tak sem to nemyslel a ty to moc dobře víš. Nějaká děvka z bordelu není jako žena co stebou usíná a i vstává °poslouchá ho a mírně přikyvuje° Možná to opravdu nejsou sny. To malí ptáče dokázalo ledacos. Sám na vlastní voči jsem to viděl: Jestli je to tak, aspoň víš že je živá a zdravá °nakrčí nos° Táhne z tebe nějaká příšerná voňavka °obviní ho znechuceně° Tos nachytel od tý panenky? °ptá se° Hrome di to ze sebe smejt, než si vedle mě sedneš. Kdo to má při jídle čuchat! °pošle ho velitelským hlasem k řece°

Jistěže měl °ohradí se trochu dotčeně° A já netruchlím °zamračí se° Jen čas od času na ně na obě vzpomínám °povzdechne si° Jsou tak hrozně daleko °zvádne oči k nebi° Zdává se mi o nich... ne, spíš jen o Ciri °opraví se° Vidím ji v podivných světech, na nebezpečných místech. Někdy si skoro říkám že to možná nejsou sny °podívá se na Vesemirovu poklidnou tvář jakoby v ní hledal útěchu°

°Podívá se na Geralta takovím tím otcovským způsobem° Líbí se ti, to je hned vidět °řekne rozhodným hlasem° A není na tom nic špatnýho. Ona už je mrtvá dlouho Vlku °začne mu mluvit do duše° A tys od její smrti neměl žádnou ženu °vstane a přistoupí k němu° Nemůžeš strávit zbytek svího života truchlením. Na to ho máš přílič dlouhej, nebo příliš krátkej.

°Sejde dolů k ohništi a už z dálky vidí jak se Vesemir usmívá a jak mu jiskří oči. Mírně si povzdechne, protže tuší co bude následovat. A nemílí se°
Dobré ráno °oplatí mu, ale hned se preventivně zamračí. Což ovšem staršího muže neodradí° Já i Cairo jsme se vyspali dobře °zvedne ruku° Nic nebylo a nebude. °zakroutí zamítavě hlavou, i když si přitom vzpomene na polibek°

°Vstal už před svítáním jak má ostatně ve zviku. Takže teď už dávno připravuje snídani na ohni. Samozřejmě jen pro sebe. Kdokoliv jiný chce jíst, musí si to udělat sám. Vzhlédne k přicházejícímu Geraltovi a trochu potutelně se usměje°
Dobrý ráno Vlku °zavolá na něj od ohniště° Jak ses vyspal? °jeho otázka má jasný podtext° A co naše malá čarodějka? °doráží dál°

°Po celou dobu stojí opodál, dokonale mlčenliví a strnulí. Jak se na něj Cairo obrátí o pomoc, chvilku jí hledí spříma do očí, načež se mírně usměje. Je to povzbudiví usměv, ale opravdu jen jemný. Pouze přikývne na Vesemirova slova° Odnesu tě ksobě do pokoje °řekne prostě, když se zase sklání ke Cairo° Jiné bezpečné a pohodlné místo kdy si můžeš lehnout tu nemáme °bez námahy ji zvedne°

°Nedůvěřivě si ji prohlíží° Tak nepamatuješ? °zopakuje chladně° No což. Takovou malou holku nemůžem jen tak nechat v lese °mávne kolem sebe rukama° Výtej na Kaer Morhenu hradišti zaklínačů s cechu vlka. Pokud víš co to je °promne si ruce° Vem ji dovnitř Geralte °nakáže, otočí se a odejde. Ještě po Cairo vrhne jeden nedůvěřiví pohled°

*když se starší muž, oslovený jako Vesemir, obrátí přímo na ni, přestane se rozhlížet kolem a podívá se na něj. Z přívětivé tváře na ni hledí opět ty podivné kočičí oči. Pak, aniž by jí dal šanci odpovědět, na ni ale uhodí a najednou z něj jde docela strach. Polkne, aby uvonila stažené hrdlo a snaží se nedat najevo napětí* Jsem Cairo, *odpoví* Jsem čarodějka. A nevím, jak jsem se sem dostala. Nic si nepamatuju, *přizná a střelí pohledem po Geraltovi, jako by hledala ujištění, že se nic neděje*

°Pokýve hlavou, načež se od Geralta obrátí na Cairo° Tak kde ses tu vzala holubičko? °ptá se přesně na to samé jako předtím Geralt° Takhle se pocourávat kolem zaklínačského hradiště °zamračí se na ni° Lesy tady kolem sou vážně nebezpečný. Potulují se tam smečky vlků. Dva sme střelili rovnou tady °řekne, nevšímaje si Geraltova kiselého výrazu° Řekni co si zač? °zautočí přímo, ruce výhružně složené na prsoou a podmračený pohled pod hustým obočím°

°Odloží luk a toulec na zem° Byla za kmenem v lese. Jen tady koousek °zdá se že mu to dělá starosti°Má zvrtnutý kotník. Nic vážného, ale nemohl sem jí tam nechat °pohlédne krátce na Cairo° Však se na ni koukni °stiší hlas° vypdá jakoby neuměla do pěti napočítat. °myslí si že ho Cairo neslyší° Jmenuje se Cairo °dodá už hlasitěji°

°Muž vypadající tak na padesát se postaví nad sedící Cairo. Má šlachovité a dosti svalnaté tělo, jemně stříbrně prokvetlé vlasy a vějířký vrásek kolem očí, stejně žlutých jako jsou ty Geraltovi° Tak to je jiná °nijak zvlášť nezmění svůj postoj ke Cairo° Když čarodějky, tak vyndáme brokát °zamručí svím hlubokým hlasem° Kdes ji našel?

°Položí Cairo na kmen u ohniště° Opatrně °vezme jí pod kolenem a složí nahu na kámen° Sundám ti šátek, tak se nelekni ohně. °sundá jí šátek z očí. Hned nato se otočí k přicházející muži° To není mládě Vesemire, je to čarodějka °poučí ho z jemným usměvem na rtech°

Co to sem neseš za mládě? °ozvese ještě v době kdy má Cairo přes tvář šítek. Je to hlubší, ale ne nepříjemný mužský hlas.°