Sídlo Geralta a Cairy

*vášnivě opětuje jeho polibek. Tentokrát se sama ujme iniciativy a jazykem vklouzne do jeho úst, přičemž ho hladí rukama po zádech. Z jejího klína, o který se Geralt otírá svou erekcí, vystřelují vlny vzrušení do celého jejího těla a způsobují že tlumeně vzdychá do jeho rtů a svíjí se pod ním v potřebě uvolnění. Sjede po jeho zádech dolů a rukama sevře jeho zadek. Pak se pokusí vklouznot mezi jejich těla aby zbavila kalhot sebe nebo možná jeho, ještě neví jistě. Ví jen, že je mezi nimi příliš mnoho vrstev a ty musejí pryč. Jejich těla jsou ale propletená moc těsně a on je příliš těžký, než aby se jí to podařilo*

°Její pátrající ruce ho natolik rozptilují že není schopen dokončit něco tak jednoduchého jako je sundání bot, ale přesto se mu to nakonec podaří. Lehkým pohybem ramen si setřese malou dotěru ze zad. Trochu prudčeji ji donutí se zase položit. Položí si její nohy na klín° V botech se do postele neleze °zamručí a v očích se mu malinko rozverně zableskne, když jí rozvazuje boty a sundavé z drobných nožek. Hladí ji přitom po stehnech a lítkách. Konečně se i on položí. Vklíní se Cairo mezi stehne. Přitiskne se jí slabynami do klína, aby nebylo pochyb jak moc ho přitahuje. Skloní se ke zvoucím ňadrúm. Mapuje špičkou jazyka spleť žilek která na nich porsvítá pod jemnou kůži. Jedno sevře v dlani, tiskne ho, masíruje a palcem přitom krouží kolem bradavky. Sjede rukou z jejího ňadra k bokům, nadzdvihne je a přitiskne ještě blíž. Sám jemně pohybuje. Třoucí se látky vydávají podvině intimní zvuk. Vystoupá od bradavky ke rtmům pro další hluboký polibek, zanechávaje zasebou chladnoucí cestičku slyn.°

Striga? *vydechne zatímco se věnuje jejímu ňadru. Ale hned zapomene, že se vůbec na něco ptala. Opětuje jeho polibek a nechá se položit na postel. Tiše se zasměje, když začne zápolit s botama a ještě to komentuje. Přemýšlí, jak je možné, že se tak silný a sebejistý muž s dokonalými instinkty a nebezpečně rychlými reakcemi občas promění v někoho tak nemotorného a roztomilého. Najednou jí nejde do hlavy, jak z něho mohla mít kdy strach. Přesune se za něj, pohladí ho po ramenou a políbí ze strany na krk. Rukama sklouzne po jeho pažích, přejíždí jimi dolů a zpátky a jazykem ochutnává kůži pod uchem*

°Mírně sebou cukne, ale hned nato si povzdechne nad jejím jemným skoumavím dotekem. Přivře víčka, jak mu po ní jede prsty° Co? °zeptá se inteligentně, oči už zase otevřené° Hmm. To mi udělala striga °dál to nerozvádí, jeho mozek už se soustředí na docela něco jiného. Obejme Cairo kolem pasu. Sevře v dlani jedno její ňadro a skloní se k němu. Jazykem obkrouží hnědý dvorec bradav, ale samotnému stuhlému hrotu se nevěnuje, naopak putuje ústy nahoru na klíční kost. Sevře její zadeček, tisknouc si ji tak k pokům. Vystoupá rty k těm jejím a políbí ji. Hraje si z jejími rty, zatím co ji manipuluje směrem k posteli. Dotlačí ji až k ní a složí na tvrdé lůžko, sám se posadí na okraj° Boty °vysvětlí jediným slovem, stahujíc si je z nohou.°

*Potlačí prvotní nutkání překřížit před sebou paže a zakrýt se. Slíbila si, že hodí obavy a stud za hlavu a i když se to snáz řekne, než udělá, snaží se držet se toho. Navíc, Geraltův obdivný pohled jí vlastně dělá docela dobře. Ona už ho sice takhle viděla, ale takhle z blízka jí ten pohled doslova bere dech. Takhle pěkně stavěného chlalpa snad ještě neviděla. Ale z dálky nebyly jeho jizvy zdaleka tak patrné a tak ji teď dost překvapí jejich skutečné množství. Natáhne ruku a dotkne se té nejvýraznější na jeho tváři. Prsty po ní lehce přejede na krk a ještě níž a pak mu položí dlaň na prsa* Jak se ti tohle stalo? *zeptá se tiše*

Aha °Nijak víc to nekomentuje už viděl podivnější oblečení. Postaví se, jemný polibkem na tvář a několika něždými dotyky na těle ji ujistí že ji neopouší. Odstoupí a přetáhne si košili přes hlavu. Tělo má svalnaté, pleť bílou a byla by i jemná, kdyby ji nepokrývala husté pavučina ruzných jizev. Starých, neznatelných, dávno už vybledlích i o mnoho mladších, některých ještě růžovích. Nejvýraznější je asi ta na krku, protože se táhne bezmála k bradavce, drobnému to šedavému bodu na jeho těla. Vrátí se do její čakající náruče. Shlíží na ni ze své výšky, ruce nechá putovat po zádech ve stále se zvětšujících kruzích. Vychutnává si pocit kůže tisknoucí se na kůži. Skloní se k jejímu rameni. Značí ho drobnými doteky rtů. Tam kde se rameno stýká z rkem setrvá o něco déle. Polaské to místo jazykem a vsaje kůži do úst. Přejede rukama ze zad na ramena, kde stáhne ramínka podprsenky dolů. Zase se vrátí na záda a vyhledá zapínání. Skoumá ho citlivémi bříšky prstů, anižby odvrátil pozornost od laskání jejího krku a ramen. Nechce se ptát jak se to rozepíná, aby se znovu neztrapnil a kupodivu na to přijde. Rozepne jeden háček, potom i druhý. Odtáhne se a sundá Cairo podprsenku, takže se konečně může pokochat pohledem na její odhalená ňadra. A bohatě toho využívá°

*nechá se líbat a hladit a slastně přivírá oči pod zkušenými doteky jeho rukou. Když se odtáhne, shlédne na něj dolů a překvapeně povytáhne obočí, když vidí jeho zvědavý pohled. Nechápe, co se děje, ale neřeší to a radši zahákne prsty za tričko a přetáhne si ho přes hlavu dřív, než si to stačí rozmyslet. Jeho pohled neopouští její prsa ukrytá ve světlé krajce. Maličko nakrčí čelo. Kouká, jako by to ještě nikdy neviděl. Pak jí to docvakne a zasměje se* Tomu se říká podprsenka, *poučí ho s lehkým úsměvem, položí mu prsty pod bradu a vytáhne si ho výš, aby ho mohla políbit* U nás to nosí všechny ženy, je to součást spodního prádla.

°Cesta od řeky byla pro něj skoro nesnesitelné a Vesemírův vědoucí pohled ho rozčílil. Jenže teď je tady a sní. Otočí se k ní obličejem a pevně sevře ruku za kterou ji drží. Obejme ji oběmi pažemi kolem pasu a přitáhne znovu do náruče. Skloní se pro další polibek. Jen krátce nechá pohrávat jejich jazyky a přesune se opět na krk. Vplete prsty do jejích vlasů na zátylku a jemným hem jí donutí zaklonit hlavu. Přejde na ohryzek. Přejíždí po něm hrubým kočičím jazykem nahoru až k bradě. Klesne rty níž do jejího vístřihu. Rukama zároveň vyhrnuje tričko nahoru. Neváhá klesnout na studenou zem, aby mohl zlíbat kůži jejího břich, laskat ji jazykem až k pasu kalhoty a zase vystoupat nahoru po okraj teď už odhalené podprsenky. Odtáhne se a kouká na ni zvědavě. Připadá si jako pitomec když tak civí, ale nikdy nic podobného na ženě neviděl.°

*Už pár minut potom, co Geralt odejde se začne neklidně vrtět. Schoulí se do klubíčka, bez tepla jeho těla se do ní dá zima. Chlad ji nakonec probudí. Trochu se zamračí, když zjistí, že je sama. Posadí se a deka z ní sklouzne. Venku už svítí sluníčko, ale uvnitř je nepříjemně chladno. Zvedne se tedy a vydá se ven*

°Za celou noc sotva oka zamhouřil. Cairo sebou co chvilku jemně cukla, něco zamumlala, nebo se přinejmenším zamračila. Měla zřejmě divoké sny, ale nevypadalo to na noční můry, takže ji nechal spát. Potřebovala odpočinek. Že už slunce vyšlo věděl moc dobře a také to slyšel. Jak ptáci začali zpívat, takže pomalu rozpletl jejich spletená těla, zvedl se, natáhl boty a vyplížil se ven tichounce jako myška, aby Cairo neprobudil°

Hmm °ozve se jako že vzal na vědomí že je jí dobře. Pokračuje v jemném tření jejích paží, ale jdy se zavrtí trochu stuhne. Pohyby jejího těla proti jeho, zvuk tření látek a také vůně co jí stoupá z vlasů atěla a která se jejím pohhybem jakoby rozvíří, mu vyšle impuls do slabin. Malinko odtáhne hlavu° Dobrou noc °řekne i on a strne jako dokonalé socho.°

*v duchu se ušklíbne, kdo ví, co by udělal, kdyby zjistil pravý důvod jejího chvění. Ovšem nestěžuje si, je jí víc než dobře tak, jak je* Dobré, *zamumlá a zdaleka tím nemyslí jenom teplo. Zívne, trochu se zavrtí, aby se v jeho náručí líp uvelebila a pak už se radši ani nehne, aby ho nerušila a aby si to náhodou nerozmyslel a neodtáhl se* Dobrou noc, *zašeptá*

°Posune se blíž k ní. Vklouzne jí ruku pod tělo a přitáhne si ji na prsa bez sebemenší námahy. Deku jí vytáhne až pod bradu° Třeseš se °podotkne° Měla si říct že je ti takové zima °ovine kolem ní paža. V jeho mohutné náruči se docela ztratí, jako dítě° Nedá se tu zapálit oheň. Promiň °jemně jí začne třít paži a částečně bok. Přitáhne si ji ještě blíž, takže mu bezmála leží na těle° Dobré?

*potichu se zasměje, když ji začne tak vehementně uklidňovat. Má docela obavy, že se k němu v noci podvědomě přitulí a zadělá si na pořádnou ostudu a tak využije jeho otázku jako záminku vyřešit situaci radši hned. Nebo alespoň tohle si nalhává, když odpovídá.* Trochu ano, *zalže, přestože ji jeho blízkost tak rozpaluje, že o chladu nemůže být ani řeč*

°Její upřený pohled mu připadá trochu vyděšený° Jen si sundám opasek °vysvětluje° Ta spona by tě tlačila °odhodí pásek na zem. Posadí se na postel a skopne boty. Po očku na ni koukne, než se položí vedle ní. Oba je přikryje dekou, která rozhodně moc nehřeje° Hmm °zamručí po chvíli° Není ti zima? °v hlase se mu oběví jistá naděje°

*sleduje ho rozšířenýma očima, jak tam tak stojí a začíná s svlékat, jako by byl sám. Na okamžik propadne panice, že snad shodí úplně všechno a vleze k ní nahý, ale pak si řekne, že to by snad přeci jenom neudělal a i kdyby došlo k nejhoršímu, pořád mezi nimi bude minimálně jedna vrstva oblečení, totiž to její a nijak to nekomentuje. Napadne ji, že by se možná měla otočit, ale zvědavost jí to nedovolí a tak jen čeká, co bude dál*

°přešlápne na místě. Napadají ho všelijaké myšlenky jak mu tak nabízí místo k ležení. Dokonce i to že by přeci jenom mohl trochu zatlačit...° Tak dobrá °přejede ji mnohoznačným pohledem° Ale mohl bych spát venku °řekne, ovšem k nějakému odcházení se nemá. Naopak, sáhne ke sponě na opasku a rozepne ji°

Počkej, *zvedne k němu pohled* Nechoď. Omlouvám se, já... je to i moje vina, nevím, co to do mě vjelo. Byl to dlouhý den, jsem asi přetažená. Nemohl bys prostě zůstat? Vyspíme se na to a ráno se podíváme na ty svitky, co ty na to? *upírá na něj trochu bázlivý pohled ze kterého probleskuje naděje, že ho svým chováním úplně neznechutila a posune se na posteli kam až to jde, aby mu udělala co nejvíc místa*

°Ochutná jazykem její ústa. Je to trochu jiné než co si pamatuje naposledy. Jenže naposledy líbal umírající ženu. Cairo je teplá a živá. Klesne na její tělo a tlak ve slabynách mu připomena jak dlouho už mu ženská náruč chyběla. Přesune ruku pod podivnou halenu co na sobě má, hladíc tak jemnou kůži jejího břicha. Nebrání se když ho Cairo odstrčí.°
Hmm °trochu se odtáhne° Dobře. Myslel jsem... nemyslel °trochu se zakoktá° Omlouvám se °vstane° Raději půjdu.

*překvapeně vydechne, když se jeho ústa přitisknou na její rty, ale ten pocit ji rychle přemůže. Podvolí se tomu tlaku a po chviličce na něj odpoví. Pootevře rty a dovolí mu mezi ně vklouznout jazykem. Její ruce sklouznou na jeho hruď, zajedou pod rozvázanou košili a hladí ho po prsou. Nechá se položit na postel, její prsty zkokumají jeho tělo.
Pak si uvědomí co dělá a rychle vystřízliví. Bože, vždyť ho zná sotva pár hodin a už se na něj takhle vrhá. Otočí hlavu stranou, aby unikla jeho rtům. Její ruce ho už nehladí, ale naopak odstrkují* Geralte, přestaň... *otáhne se od něj, napůl se posadí a upře na něj rozpolcený pohled* Já... já nemůžu, tohle nejde. *zašeptá a zaboří tvář do dlaní*